Ve Veverské Bítýšce je spousta zajímavostí

Hrad Veveří

Pouze 2 km od Veverské Bítýšky stojí nad řekou Svratkou hrad Veveří, jeden z největších hradů u nás. Byl podle pověsti založen kolem roku 1059 moravským knížetem Konrádem I. Brněnským. Ovšem...číst dále >

Pouze 2 km od Veverské Bítýšky stojí nad řekou Svratkou hrad Veveří, jeden z největších hradů u nás. Byl podle pověsti založen kolem roku 1059 moravským knížetem Konrádem I. Brněnským. Ovšem první písemný doklad o jeho vzniku pochází až z roku 1213. Původně románský a raně gotický hrad byl ve středověku využíván jako zemská pevnost i jako pokladnice. Odolal obléhání husitů za husitských válek, odolal i obležení Švédů, když v roce 1645 vojska generála Torstenssona dobývala Brno. Byl dobyt pouze jednou, a to pruskými vojsky v roce 1741. Až do vzniku samostatného Československa byl hrad v soukromém vlastnictví aristokratů a podnikatelů z Rakouska-Uherska, byl udržován a zvelebován. Do vlastnictví státu byl prodán tehdejším vlastníkem baronem Mořicem Arnoldem de Forest v roce 1925. O tři roky později ho navštívil prezident T.G. Masaryk a objevily se plány na jeho využití jako prezidentské rezidence na Moravě. V následujících letech v součinnosti s památkovým úřadem probíhaly rekonstrukční a památkové práce, které nebyly přerušeny ani za nacistické okupace. Bohužel, ke konci druhé světové války zasáhly boje o Brno také hrad, který byl poškozen a při následném průchodu armád zmizela i velká část jeho mobiliáře. Největší rány však hrad utrpěl za minulého režimu, kdy byl v letech 1953-1954 s bezprecedentní necitlivostí „upraven“ pro potřeby Lesnického učiliště, které zde působilo následujících 20 let. V letech 1972-1999 byl objekt ve správě VUT v Brně, což ale vůbec nepřispělo k zlepšení jeho stavu. Zcela neodborné zásahy v rámci tzv. „statického zajištění“ vedly k dalším těžkým poškozením hradu, který byl pak od roku 1989 na příštích 10 let zcela ponechán svému osudu. Teprve v roce 1999, kdy hrad přešel do správy Národního památkového ústavu v Brně, byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce zdevastovaného objektu. Hrad byl po dlouhé době znovu zpřístupněn veřejnosti v roce 2002. K hradu Veveří se váže spousta tajemství, legend i zajímavých událostí. Je to například pověst, že hrad Veveří je jedním z míst, kde se měl ukrývat obrovský poklad -12 stříbrných soch apoštolů pocházející z kořisti válečného tažení knížete Břetislava I. v 11.století do Polska. Podle legendy byly tyto sochy převezeny templářskými rytíři na jejich hrad Veveří z blízkého kláštera Porta Coeli po zavraždění posledního Přemyslovce, krále Václava III. Je to možná jen romantická legenda, ale faktem zůstává, že v novodobé historii hrad Veveří mj. třikrát navštívil bývalý britský premiér, tehdy jako ministr obchodu, Winston Churchill a také zde strávil v roce 1908 se svou manželkou část své svatební cesty po Evropě…

Socha sv. Jana Nepomuckého

Přímo před kostelem sv. Jakuba Staršího, který je dominantou náměstí ve Veverské Bítýšce, stojí socha světce - sv. Jana Nepomuckého. Tato socha je postavena na unikátním trojlaločném konkávně tvarovaném soklu, jehož...číst dále >

Přímo před kostelem sv. Jakuba Staršího, který je dominantou náměstí ve Veverské Bítýšce, stojí socha světce - sv. Jana Nepomuckého. Tato socha je postavena na unikátním trojlaločném konkávně tvarovaném soklu, jehož druhá část má tvar kalicha a je ukončena vyloženou profilovanou římsou. Socha světce je v životní velikosti.

Železniční trať

Veverská Bítýška – Kuřim

Po stopách staré železniční trati se můžete vydat pěšky nebo na kole místy, kde v letech 1911-1936 jezdily vlaky mezi Veverskou Bítýškou a Kuřimí, údolím Kuřimského potoka přes Chudčice a Moravské...číst dále >

Po stopách staré železniční trati se můžete vydat pěšky nebo na kole místy, kde v letech 1911-1936 jezdily vlaky mezi Veverskou Bítýškou a Kuřimí, údolím Kuřimského potoka přes Chudčice a Moravské Knínice (tehdejší název Moravské Kynice). Železnice, která výrazně historii Veverské Bítýšky poznamenala, sloužila nejen k přepravě osob včetně výletníků a hostů letních bytů, ale především k přepravě nákladů z Veverské Bítýšky do Kuřimi: dřeva, obilí, řepy, cihel, šamotu a hlavně kaolinu. Trať byla za tehdejšího Rakouska - Uherska vybudována již za 2 roky! A to včetně vybudování náspů a hlubokých a dlouhých výkopů, z nichž největší byl průkop do Chudčic. Trať byla dlouhá 8,4 km s převýšením 55 metrů. Projekt na stavbu trati byl předložen c.k. ministerstvu železnic v roce 1909 a již v únoru 1911 byl slavnostně zahájen provoz! Trať sloužila nepřetržitě až do roku 1936, kdy byla těžba kaolinu zastavena a z důvodů ekonomických potíží, na žádost akciové společnosti dráhy Kuřim-Veverská Bítýška, byl rozhodnutím vlády ČSR její provoz ukončen a trať byla zrušena.

Chráněné území Údolí Bílého potoka

Toto zalesněné a místy skalnaté údolí, oficiálně nazývané Chráněná oblast přírodního parku Bílého potoka, se rozkládá od Vlkova u Tišnova až po Veverskou Bítýšku na rozloze přibližně 3,5 tisíce ha a...číst dále >

Toto zalesněné a místy skalnaté údolí, oficiálně nazývané Chráněná oblast přírodního parku Bílého potoka, se rozkládá od Vlkova u Tišnova až po Veverskou Bítýšku na rozloze přibližně 3,5 tisíce ha a jeho celým územím v délce 15 km protéká Bílý potok, který se u Veverské Bítýšky vlévá do řeky Svratky. Většina zdejších lesů, především na nepřístupných místech, jsou ryze přírodního charakteru: bučiny, suťové lesy a doubravy. Naleznete zde mnoho prastarých stromů. Park poskytuje jedinečnou příležitost poznat život lesů, které u nás v dávné historii pokrývaly většinu našeho území. Ve zdejších lesích a skalách rovněž hnízdí řada významných druhů ptáků. Údolí si můžete celé projít pěšky, nebo projet na kole po nové cyklostezce z Veverské Bítýšky až po Šmelcovnu a dále k Hálovu mlýnu.

Jarošův mlýn

muzeum řemesla mlynářského

Jarošův válcový mlýn je jediný dochovaný z původních 15 vodních mlýnů, které kdysi na obou březích Bílého potoka stávaly. Tento mlýn s kompletním a funkčním mlýnským vybavením se nachází přímo ve...číst dále >

Jarošův válcový mlýn je jediný dochovaný z původních 15 vodních mlýnů, které kdysi na obou březích Bílého potoka stávaly. Tento mlýn s kompletním a funkčním mlýnským vybavením se nachází přímo ve městě, na levém břehu Bílého potoka a je veřejnosti plně přístupný. Je zde unikátní Muzeum řemesla mlynářského s raritním původním celodřevěným mlýnským vybavením, které názorně dokladuje, jakým způsobem se dříve tradičně zpracovávalo obilí a jak se ve starém vodním mlýně mlela mouka. Podle dostupných zdrojů stával na tomto místě již v r.1635 tzv. mlýnek. Současný Jarošův mlýn byl do dnešní podoby postaven v roce 1938 a ve své době byl vybaven nejmodernější mlýnskou technologií a strojním zařízením od světoznámé firmy Josef Prokop a synové z Pardubic. V Jarošově mlýně jsou celoročně pořádány nejen prohlídky, ale i různé programy a tematické akce.

Smírčí kámen

Zaoblený kámen vsazený do země při okraji silnice na Hvozdec připomíná dávnou tragédii, kdy se zde po hádce pobili dva mladí tovaryši putující krajem. Jeden z nich, řezník, zemřel na místě...číst dále >

Zaoblený kámen vsazený do země při okraji silnice na Hvozdec připomíná dávnou tragédii, kdy se zde po hádce pobili dva mladí tovaryši putující krajem. Jeden z nich, řezník, zemřel na místě a druhý následkem zranění následujícího dne zrána. Na usmíření byl vsazen do země kámen a na něm vytesán kříž a sekyra s letopočtem 1559.

Slešťůvka

Tato místní lesní oáza klidu a míru se nachází na kraji města, u výjezdu ve směru na Hvozdec. Poetická procházka těmito místy vede až ke kapličce, pod kterou je studánka. Kapličku...číst dále >

Tato místní lesní oáza klidu a míru se nachází na kraji města, u výjezdu ve směru na Hvozdec. Poetická procházka těmito místy vede až ke kapličce, pod kterou je studánka. Kapličku nechal postavit v roce 1896 místní nadučitel Jan Dvořák jako poděkování sv. Marii za své uzdravení z těžké nemoci.

Kaple Matky Boží u hradu Veveří

Místně je tato kaple nazývána „kostelíčkem na Veveří“. Je to poutní místo a každoročně se zde konají církevní slavnosti, vždy v neděli nejbližší svátku Nanebevzetí Panny Marie. Původní kaple z konce...číst dále >

Místně je tato kaple nazývána „kostelíčkem na Veveří“. Je to poutní místo a každoročně se zde konají církevní slavnosti, vždy v neděli nejbližší svátku Nanebevzetí Panny Marie. Původní kaple z konce 12. století sloužila pravděpodobně jako kostel středověké osady, která zanikla v roce 1428. Po celá staletí byla kaple udržována a opravována. Kolem ní byl až do roku 1880 hřbitov. Váže se k ní mnoho tajemných příběhů a pověstí. Jde o pozoruhodnou stavbu na překrásném místě, před vstupem do hradu Veveří, kterou nemůžete přehlédnout a určitě stojí za to ji vidět.

Cholerový hřbitov

Přímo nad městem, ve směru na hrad Veveří, připomíná dřevěný kříž a kámen s pamětní deskou místo, kde v roce 1831 vznikl na malém kousku farního pole hřbitov, na kterém byly...číst dále >

Přímo nad městem, ve směru na hrad Veveří, připomíná dřevěný kříž a kámen s pamětní deskou místo, kde v roce 1831 vznikl na malém kousku farního pole hřbitov, na kterém byly pohřbívány oběti epidemie cholery, která Veverskou Bítýšku zasáhla v roce 1831. Přesně se neví, jak dlouho byl tento hřbitov využíván. Na jeho místě byl v polovině 19. století vztyčen litinový kříž a vysázeny stromy. Toto pietní místo bylo však v 70. letech minulého století naprosto necitlivě zdevastováno a k jeho obnově došlo až v roce 1999.